Jak to všechno začalo... 

Naši první Velkou švýcarku Holly jsme si přivezli v červenci 2007 od pana Luďka Končelíka z chovatelské stanice Pali Lookout. Ono se řekne štěňátko, ale když jsme si ji v jejích 11. týdnech od pana chovatele přebírali, tak jsem měla problém ji udržet v náručí dýl než pár minut, protože už vážila 13 kg. Psy jsem milovala od malička, ale moc zkušeností s jejich výcvikem jsem neměla. Náš tvrdohlavý jezevčík Art, kterého jsme měli doma v dětství totiž poslouchal jen mého taťku a všechny vesnické oříšky (každý z nich se jmenoval Puňta :)), které průběžně měli moje babička s dědou, můj laický výcvik u nich na dvorku taky moc nezajímal. U naší první švýcarky jsme ale nechtěli nic podcenit a naše přestava byla, že se stane naší pohodovou parťačkou a řádným členem rodiny.

 

 

Dle rad chovatele jsme se Holly snažili s sebou brát všude, aby si zvykala na různé podněty, nové lidi, hluk, auta a protože jsme tenkrát bydleli téměř na samotě, tak hlavně na město. Takže časté procházky po Valašských kopcích a loukách jsme kompenzovali těmi ve městě a to podél těch nejrušnějších ulic a cest. Musím říct, že zas tak velká zábava to pro nás ani pro Holly nebyla, ale na druhou stranu se nám celkem rychle podařilo odbourat její prvotní nejistotu z různých městských ruchů.

 

 

Život s velkým švýcarem

S Holly jsme se začli aktivně zabývat výcvikem asi od jejích 4 měsíců. Přes internet jsme narazili na Dog Training Center p. Jiřího Ščučky, domluvili si s ním schůzku a začli chodit na individuální výcvik. Jak už nás pan Ščučka upozorňoval dopředu, prvních několik lekcí bylo opravdu spíše o výcviku páníčka než psa, ale pro nás, jako nezkušené majitele takto velkého plemene to bylo naprosto nezbytné. Kromě pochopení základních motivů chování psa jsme se také naučili správně zacházet s její motivací a pak se vrhli do základní výcviku poslušnosti. Psí školu pana Jiřího Ščučky můžeme jen doporučit, nejen Holly ale i my jsme se od něj naučili spoustu věcí týkajících se chování, výchovy i výcviku psa. 

Po letech nepravidelného výcviku nám z Holly vyrostl poměrně ovladatelný a sebevědomý hlídací pes s velmi přátelským vztahem k dětem. Pokud to jde, tak s námi tráví veškerý čas - chodíme s ní do hospůdek, jezdíme společně na návštěvy k rodině a přátelům, na výstavy, výcvikové akce a dovolené. Stále se jí snažíme učit nové věci, aby v budoucnu k jízdě na raftu a lanovkou, které už má bez problému za sebou, mohla přidat ještě další zážitky. Holly velice dobře vychází s ostatními psy a to především proto, že dodnes navštěvujeme psí školu, kde má možnost se společně s ostatními pejsky volně vyběhat. Co se týká hlídání našeho domu a zahrady, tak je neuplatitelná. Na druhou stranu, ve chvíli kdy pozveme návštěvu dál, Holly velice rychle pochopí, že není potřeba dál hlídat a stává se z ní "vítací pes". Holly má složeny zkoušky ZOP a také Canisterapeutické zkoušky a canisterapii se také aktivně věnujeme.

Od roku 2009 máme také zaregistrovaný název naší Chovatelské stanice SWISS TRICOLOR a v létě jsme 2010 úspěšně odchovali naše první štěňátka velkých švýcarských salašnických psů.

 

Po letech... 

Už je to více než 15 let, co se výcviku a chovu psů věnujeme. V roce 2011 do naší smečky přibyla fena Entlebušského salašnického psa Roxy, která mě přivedla k záchranářskému výcviku. Díky jejímu temperamentu a pracovitosti jsme se nejdříve staly členy Záchranné brigády kynologů Zlínského kraje a kde se nám už společně podařilo splnit řadu záchranářských zkoušek. Entlebuška Roxy už také odchovala tři vrhy štěňátek, z nichž některá už slaví první úspěchy na výstavách. Jsme velice rádi, že se z mnoha nových majitelů našich štěňátek stali naši dobří přátelé, s kterými se rádi vídáme.

 

 

Mezinárodně chráněná chovatelská stanice FCI